Workshop Ústí nad Labem a okolí

V tomto divném roce se udála spousta věcí. Co je ale jisté, je to, že ještě víc věcí se neudálo. Konkrétně mám na mysli plán našich fotografických akcí, který díky Covidu doznal značných omezení. A tak nezbylo nic jiného, než vymyslet nějaký náhradní program, který by nám umožnil společně si zafotit a společně potom také zhodnotit výsledky z toho vzniklé.

Vařili jsme, tak říkajíc, téměř z vody a proto jsme se uchýlili k tématu nám asi nejbližšího, to jest, k focení Ústí nad Labem. Původní plán byl takový, že podle polohy slunce navštívíme pár vyvýšených míst, odkud vyfotíme Ústí a nějaké snímky nafotíme i z jeho centra. Plán ale bylo nutné zkorigovat kvůli počasí. Ráno bylo zahalené do mlhy, která se jen velmi neochotně rozpouštěla, takže o nějakém focení z vyhlídek nemohlo být ani řeči. Nezbývalo nic jiného, než znovu zaimprovizovat a plán akce od základu překopat.

Ve složení Václav, Ríša, Eda, Petr a Jana jsme se vydali fotit nejprve Mariánský most. Mlhavé kulisy, líně se povalující v údolí, vytvářely zajímavou atmosféru dominantní stavby nad protékající řekou Labe. Celý den jsme měli štěstí na proplouvající lodě a tak Ti pohotovější z nás mohli jednu zachytit hned po ránu pod novým mostem. Mimo zajímavé atmosféry dokázala mlha udělat ještě jednu pozitivní věc a to zcela odfiltrovat mnohdy dost rušivé pozadí za Mariánským mostem.

Po Mariánském mostu přišel na řadu i most Benešův. Zaujati fotografováním jsme si ani nevšimli, že se nám Eda ztratil. Jako záchrana posloužil mobilní telefon, na štěstí fungující i v mlze, takže se Eda na konec na náměstí, kam jsme se od mostů přesunuli, i našel. Všichni pohromadě jsme mohli nafotit pár záběrů z centra města. Protože se s fotoklubem pokaždé podíváme do míst, kam bychom se jinak sami většinou nedostali, nebylo tomu ani tentokrát jinak. Navštívili jsme přízemí zrenovovaného domu, který dřív sloužil jako ředitelství Pozemních staveb a prohlédli jsme si tam zrestaurované černobílé panorama Ústí nad Labem, které svého času zdobilo ředitelskou kancelář. Zde došlo i k hromadné fotce včech účastníků. Vytvořit ve své době takovou panoramatickou fotografii, to musel být nebývalý počin.

Během našeho focení se začalo počasí postupně zlepšovat. A tak jsme mohli uskutečnit alespoň jedno focení z vyvýšeného místa. Vzhledem k poloze slunce a vzdálenosti byla vybrána Větruše. Cestou stihli někteří z nás nafotit ve městě pár snímků s modelkou. Na Větruši jsme si probrali a v terénu ukázali další možná místa, z nichž je možné Ústí fotit. Když nám bude počasí přát, zrealizujeme to někdy příště. I na Větruši došlo na společné focení. A také jsme znovu měli štěstí na lodě. Kolesový remorkér "Beskydy" za sebou táhl z Děčína vlečný člun a vylepšil svojí bílou brázdou jinak fádní Labe. Zanedloho se sám vracel do Děčína, takže se bylo na co dívat. Všem je jistě známé, že tento remorkér je poslední svého druhu a dnes patří mezi technické památky. Paradoxem je, že mnohý provoz po řece, za nízkého stavu vody, by bez něj nebyl vůbec možný. Náhrada není.

Jak už to tak bývá, chlapci si rádi poměřují své nástroje. K tomu došlo i na Větruši, kdy jsme si z Ríšou mohli porovnat své teleobjektivy. Rozsah přibližně stejný, Ríša světelnost stejnou v celém rozsahu zoomu, já nikoliv, Ríša lepší přenos kontrastu, já rychlejší přezomování z minimálního rozsahu na maximální. To na internetu nevyčteš.

Čas velmi rychle uběhl, snímky byly naexponované, nálada vydržela dobrá a tak nezbývá, než se těšit na následné vyhodnocení fotografií. Akce prokázala, že i v omezených možnostech jsme schopni něco společně dělat.

Václav Hedrlín

Vložit na facebook Vložit na twitter Záložka na Delicious

*
*
18422813
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Komentáře
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace